Jak si zabalit příruční kufr do San Franciska
Má druhá letošní cesta a další pokus cestovat nalehko podle metody 10 x 10.
Na začátek připomenu, v čem metoda 10 x 10 spočívá: ze svého šatníku vyberte deset kusů oblečení a noste je v nejrůznějších kombinacích deset dnů. Původně vznikla jako jednoduchý návod na sestavení kapslového sezónního šatníku, protože ale cestovní garderoba je svým způsobem také capsule wardrobe, dá se aplikovat i na obsah vašeho kufru.
Jedná se o toto oblečení:
Oproti cestě na Riviéru, která trvala jen tři celé dny a dá se považovat jen za jakousi rozcvičku pro balení ve stylu 10 x 10, jsem na cestu do San Franciska potřebovala oblečení na šest dnů. Při balení jsem tedy potřebovala zvolit vzájemně lehce kombinovatelné kusy oblečení. Můj výběr ale ovlivnilo i to, že jsem byla ubytovaná v soukromí a měla jsem přístup k pračce, což znamená, že v případě potřeby si šlo oblečení snadno přeprat.
Tady jsou potřebné informace na úvod, které ovlivnily můj výběr jednotlivých kusů oblečení i barevnost:
Kam: San Francisco
Kdy: konec září
Na jak dlouho: 6 dnů + 2 dny cesta
Jaké bude počasí: slunečno s teplotami 14-19°C
Co tam budu dělat: běžná městská turistika a jedna návštěva přírodního parku
Přístup k pračce: ano
Musím se přiznat, že po tom horkém létě, co jsme letos měli, byl pro mě celkem problém přenastavit se na podzimní teploty pod 20°C. Džíny mi celé léto ležely ve skříni a teď jsem je váhavě vytáhla a nebyla si vůbec jistá, jestli je mám s sebou vzít, jestli mi v nich nebude teplo... Zároveň jsem si ještě moc dobře pamatovala loňskou cestu do Kodaně, kde bylo tou dobou pomalu o dvacet stupňů méně než v Čechách, a jak jsem byla vděčná za vrstvy oblečení. Jednou jsem na sobě měla skoro všechno, co jsem si zabalila!
Strategie balení byla jednoduchá: vrstvy, vrstvy, vrstvy. Barevnost je moje tradiční podzimní se spoustou černé a odstíny modré.
Když rozeberu jednotlivé kusy, vypadá obsah kufru asi takto:
Svrchní vrstva: mikina z merina. Dá se nosit samostatně i s tričkem nebo košilí vespod.
Topy: tmavomodrá lněná košile, tričko z merina, černé tričko s potiskem (suvenýr z letošní cesty do Nice), fialové oversized tričko a hedvábná halenka bez rukávů, která i džínům dodá šmrnc.
Kalhoty: tmavé slim džíny a světlé boyfriend džíny. V San Francisku se džíny narodily, tak co taky jiného bych si měla zabalit?
Boty: kožené tenisky. Neformální, pohodlné a ideální do kopcovitého terénu San Franciska.
Šaty jsem tentokrát vynechala, protože jsem předpokládala, že na ně nebude počasí. Místo nich jsem si přibalila tílko z merina, které jde využít jako teplou spodní vrstvu.
Krom těchto deseti kusů oblečení jsem pochopitelně plánovala využít i něco z toho, co budu mít na sobě v letadle. Tady je přehled mého oblečení do letadla na cestu tam i zpět. Výběr se soustředil kolem dvou věcí, které jsem si pořídila v letních výprodejích: kompresních podkolenek a kompresních legín.
Cestou tam jsem doplnila podkolenky starými džínami (jsou elastické a vytahují se - ideální kombinace na dlouhé sezení), starým trikem a úpletovým kardiganem. Přes to všechno přišlo oversized černé vlněné sako, které jsem nosila i každý den na místě. Stejně tak našly využití i vyšší kožené boty na zip. Je potřeba také zmínit můj nový doplněk: obří šála v letadle dobře poslouží i jako deka nebo polštář. Navíc je měkká a vlněná a mnohem hezčí než erární fleecové deky!
Cestou zpátky jsem vyzkoušela kompresní legíny s tričkošaty (suvenýr ze San Franciska) a úpletovým kardiganem. Vše doplnilo opět sako, kožené boty na zip a šála.
Pro úplnost ještě pohled na kosmetiku. Tentokrát jsem téměř rezignovala na makeup. Zjistila jsem totiž, že mě čím dál tím míň baví na sebe něco nanášet a pak to večer zase odličovat. Když už budu chtít být za krásnou, musí to zachránit řasenka a červená rtěnka.
Konečné hodnocení: Oblečení jsem měla dostatek, vše jsem nosila opakovaně a nikdy se mi nestalo, že bych měla pocit, že mi něco schází. Můj původní předpoklad, že oblečení budu muset vrstvit, protože mi bude zima, mi úplně nevyšel - na slunci bylo rozhodně větší teplo než oněch 14-19°C z předpovědi počasí a mou nejobvyklejší kombinací bylo tričko se sakem. Nechyběl mi ani makeup, a to ani na fotkách. Díky slunečnému počasí jsem stejně neustále nosila sluneční brýle a navíc jsem získala i lehké opálení...
Metodou kufřík likvidátor jsem při cestě zpět výrazně zredukovala obsah kufru, díky čemuž jsem mohla uvolnila prostor pro suvenýry a nemusela jsem dát kufr odbavit. Takže cestu tam i zpět jsem cestovala jen s kabelkou a příručním zavazadlem o objemu 25 litrů a hmotnosti pod 8 kilogramů. Musím se přiznat, že jsem překvapila samu sebe, protože jsem vůbec nepředpokládala, že se do tak malého kufříku zvládnu zabalit. Mám dokonce podezření, že oněch deklarovaných 25 litrů je nějaký omyl a skutečný objem je mnohem větší...
Příště se ve zvláštním článku ještě vrátím ke kompresnímu oblečení do letadla a popíši své zkušenosti a dojmy právě z těchto dvou dlouhých letů.
Na začátek připomenu, v čem metoda 10 x 10 spočívá: ze svého šatníku vyberte deset kusů oblečení a noste je v nejrůznějších kombinacích deset dnů. Původně vznikla jako jednoduchý návod na sestavení kapslového sezónního šatníku, protože ale cestovní garderoba je svým způsobem také capsule wardrobe, dá se aplikovat i na obsah vašeho kufru.
Jedná se o toto oblečení:
- 1 svrchní vrstva
- 4 topy
- 2 sukně nebo kalhoty
- jedny šaty
- dvoje boty
Oproti cestě na Riviéru, která trvala jen tři celé dny a dá se považovat jen za jakousi rozcvičku pro balení ve stylu 10 x 10, jsem na cestu do San Franciska potřebovala oblečení na šest dnů. Při balení jsem tedy potřebovala zvolit vzájemně lehce kombinovatelné kusy oblečení. Můj výběr ale ovlivnilo i to, že jsem byla ubytovaná v soukromí a měla jsem přístup k pračce, což znamená, že v případě potřeby si šlo oblečení snadno přeprat.
Tady jsou potřebné informace na úvod, které ovlivnily můj výběr jednotlivých kusů oblečení i barevnost:
Kam: San Francisco
Kdy: konec září
Na jak dlouho: 6 dnů + 2 dny cesta
Jaké bude počasí: slunečno s teplotami 14-19°C
Co tam budu dělat: běžná městská turistika a jedna návštěva přírodního parku
Přístup k pračce: ano
Musím se přiznat, že po tom horkém létě, co jsme letos měli, byl pro mě celkem problém přenastavit se na podzimní teploty pod 20°C. Džíny mi celé léto ležely ve skříni a teď jsem je váhavě vytáhla a nebyla si vůbec jistá, jestli je mám s sebou vzít, jestli mi v nich nebude teplo... Zároveň jsem si ještě moc dobře pamatovala loňskou cestu do Kodaně, kde bylo tou dobou pomalu o dvacet stupňů méně než v Čechách, a jak jsem byla vděčná za vrstvy oblečení. Jednou jsem na sobě měla skoro všechno, co jsem si zabalila!
Strategie balení byla jednoduchá: vrstvy, vrstvy, vrstvy. Barevnost je moje tradiční podzimní se spoustou černé a odstíny modré.
Když rozeberu jednotlivé kusy, vypadá obsah kufru asi takto:
Svrchní vrstva: mikina z merina. Dá se nosit samostatně i s tričkem nebo košilí vespod.
Topy: tmavomodrá lněná košile, tričko z merina, černé tričko s potiskem (suvenýr z letošní cesty do Nice), fialové oversized tričko a hedvábná halenka bez rukávů, která i džínům dodá šmrnc.
Kalhoty: tmavé slim džíny a světlé boyfriend džíny. V San Francisku se džíny narodily, tak co taky jiného bych si měla zabalit?
Boty: kožené tenisky. Neformální, pohodlné a ideální do kopcovitého terénu San Franciska.
Šaty jsem tentokrát vynechala, protože jsem předpokládala, že na ně nebude počasí. Místo nich jsem si přibalila tílko z merina, které jde využít jako teplou spodní vrstvu.
Krom těchto deseti kusů oblečení jsem pochopitelně plánovala využít i něco z toho, co budu mít na sobě v letadle. Tady je přehled mého oblečení do letadla na cestu tam i zpět. Výběr se soustředil kolem dvou věcí, které jsem si pořídila v letních výprodejích: kompresních podkolenek a kompresních legín.
Cestou tam jsem doplnila podkolenky starými džínami (jsou elastické a vytahují se - ideální kombinace na dlouhé sezení), starým trikem a úpletovým kardiganem. Přes to všechno přišlo oversized černé vlněné sako, které jsem nosila i každý den na místě. Stejně tak našly využití i vyšší kožené boty na zip. Je potřeba také zmínit můj nový doplněk: obří šála v letadle dobře poslouží i jako deka nebo polštář. Navíc je měkká a vlněná a mnohem hezčí než erární fleecové deky!
Cestou zpátky jsem vyzkoušela kompresní legíny s tričkošaty (suvenýr ze San Franciska) a úpletovým kardiganem. Vše doplnilo opět sako, kožené boty na zip a šála.
Pro úplnost ještě pohled na kosmetiku. Tentokrát jsem téměř rezignovala na makeup. Zjistila jsem totiž, že mě čím dál tím míň baví na sebe něco nanášet a pak to večer zase odličovat. Když už budu chtít být za krásnou, musí to zachránit řasenka a červená rtěnka.
Konečné hodnocení: Oblečení jsem měla dostatek, vše jsem nosila opakovaně a nikdy se mi nestalo, že bych měla pocit, že mi něco schází. Můj původní předpoklad, že oblečení budu muset vrstvit, protože mi bude zima, mi úplně nevyšel - na slunci bylo rozhodně větší teplo než oněch 14-19°C z předpovědi počasí a mou nejobvyklejší kombinací bylo tričko se sakem. Nechyběl mi ani makeup, a to ani na fotkách. Díky slunečnému počasí jsem stejně neustále nosila sluneční brýle a navíc jsem získala i lehké opálení...
Metodou kufřík likvidátor jsem při cestě zpět výrazně zredukovala obsah kufru, díky čemuž jsem mohla uvolnila prostor pro suvenýry a nemusela jsem dát kufr odbavit. Takže cestu tam i zpět jsem cestovala jen s kabelkou a příručním zavazadlem o objemu 25 litrů a hmotnosti pod 8 kilogramů. Musím se přiznat, že jsem překvapila samu sebe, protože jsem vůbec nepředpokládala, že se do tak malého kufříku zvládnu zabalit. Mám dokonce podezření, že oněch deklarovaných 25 litrů je nějaký omyl a skutečný objem je mnohem větší...
Příště se ve zvláštním článku ještě vrátím ke kompresnímu oblečení do letadla a popíši své zkušenosti a dojmy právě z těchto dvou dlouhých letů.
Komentáře
Okomentovat