Jak se (ne)sbalit do sedmi kilo

Před cestou do Austrálie jsem řešila dilema: mám si vybrat let se skvělou leteckou společností, který ale vyžaduje dva přestupy a jeho celková doba je víc než dvacet šest hodin, nebo se společností, která mi je sympatická podstatně méně, ale přestup je jen jeden a v Austrálii budu za necelých dvacet hodin? Nakonec jsem se rozhodla podle toho, který let způsobí menší agónii, a zvolila Emirates s jediným přestupem v Dubaji.

Od první chvíle jsem věděla, že to bude oříšek. Troufám si totiž říct, že Emirates jsou ze všech klasických leteckých společností těmi nejméně přívětivými pro cestování pouze s palubním zavazadlem. Jejich oficiální pravidla jsou velmi striktní: v ekonomické třídě je povolen pouze jeden kus příručního zavazadla s hmotností do sedmi kilogramů. Kdo si chce vzít ještě kabelku nebo tašku na notebook, musí si koupit letenku ve business třídě.

(Soudě podle mých čtyřech letů s touto společností, je realita úplně jinde. Viděla jsem v economy jednotlivce s kufry, které v žádném případě nemohly splňovat povolené rozměry a hmotnost, nebo dokonce s několika kusy kufrů na jednoho pasažéra. Nemusí to být běžný jev, každopádně to ale ukazuje velkou míru tolerance - až laxnosti - personálu na odbavení a na palubě.)

Zkusila jsem si cvičně sbalit kufr s věcmi, které bych si mohla teoreticky vzít s sebou do Austrálie. Překvapivě se mi do mé malé Rimovy vešlo nejen všechno oblečení a kosmetika, ale i kabelka s doklady a dalšími osobními věcmi. Kufr šel bez problémů zavřít - paráda! Ale ouha, převážení ukázalo o osmdesát deka na povolený limit.


Toto cvičení dokázalo to, co tvrdím už dávno. Problém nebývá s rozměry zavazadla, ale s jeho hmotností. Jestliže jsem měla problém vejít se do sedmi kilo s kufrem o rozměrech 40 x 40 x 20, jak to zvládnou ti, kdo mají standardní příruční zavazadlo? Pokud nemají zabalené péřové bundy, tipuji, že jsou s hmotností kufru hodně nad limitem...

Bylo mi jasné, že si musím najít nějaký systém.

Po chvilce googlení jsem narazila na šikovný rozpis složení obsahu zavazadla (originál v angličtině):  kufr 2 kg + oblečení 2 kg + kosmetika 0,5 kg + elektronika 1,5 kg + ostatní 1 kg = 7 kg

Věděla jsem, že to pro moje potřeby není ideální rozložení, ale byl to dobrý odrazový můstek. Podívejme se na jednotlivé kategorie podrobně.

KUFR
Doporučená dvě kila na kufr zní sice rozumně, ale realizace poněkud pokulhává. Sice existují lehounké kufry, které mají třeba jen kilo a půl, trochu bych se ale bála o jejich výdrž a odolnost. I když máme nakrásně v plánu cestovat jen s příručním kufrem a nedat ho za celou cestu z ruky, občas se stane, že budeme požádáni o dodatečné odbavení v gatu, a co pak? Trnout, jestli můj kufr zvládne manipulaci při nakládání a vykládání?

Lepší je zvolit kompromis: kufr dostatečně lehký, ale ne subtilní. Můj látkový Samsonite má 2,3 kg a nemám problém ho dát odbavit; malá skořepinová Rimowa má 2,6 kg a asi by odbavení také přežila (zatím nemám vyzkoušeno).

Rozhodla jsem se pro Rimowu - a oněch 0,6 kg proti doporučení budu muset odebrat v jiné kategorii.

Mezisoučet: 2,6 kg

OBLEČENÍ
Věděla jsem, že v kategorii oblečení budu muset být nekompromisní. Hodně mi pomohla metoda balení 10 x 10: mohu si s sebou vzít jen oněch deset kusů oblečení plus prádlo a pyžamo. Nic dalšího nepřipadalo v úvahu, ale i tak jsem se ani náhodou nevešla do doporučovaných dvou kilogramů. Možná kdybych nosila umělé materiály, viděla by to váha jinak... Takže skoro 3,5 kg, kilo a půl nad doporučenou hmotnost.

Mezisoučet: 6,1 kg

KOSMETIKA
I když si o sobě myslím, že kosmetiku a věci na osobní hygienu zvládám sbalit skutečně minimalisticky, sbalit se do půl kila mi připadá nemožné.

I když jsem měla vše v miniaturách, víceméně jsem rezignovala na makeup (jediným zástupcem byla červená rtěnka, protože neznám nic lepšího na pozvednutí nálady při jetlagu!) a vzala jsem jen to nejnutnější, vážila kosmetika včetně taštiček 0,8 kg.

Mezisoučet 6,9 kg

ELEKTRONIKA
Konečně kategorie, kde mohu zazářit! Kilo a půl je pro mě více než velkorysý limit: na kompakt Ricoh, náhradní baterku, mobil, nabíječku a dva kabely mi stačí 0,8 kg.

Mezisoučet 7,7 kg

OSTATNÍ
Jak je vidět, v tuto chvíli už bych si s sebou nesměla vzít nic dalšího (a přemýšlet, kde ubrat sedmdesát deka). Pas, peníze, další dokumenty, léky, láhev na vodu, sluneční brýle - nic z toho by se mi už do limitu sedmi kilogramů nevešlo.

Doklady a foťák s mobilem jsem nakonec přendala do malé kabelky a doufala, že nikdo nebude dělat vlny, že mám v zásadě dva kusy příručních zavazadel. (Nedělal.)

Můj kufr tedy nakonec vážil 7,2 kg a vedle toho jsem měla ještě malou kabelku s doklady.


Před odletem do Austrálie. Pro srovnání rozměrů mého kufru: běžný kabinový kufr končí zhruba ve výšce klopy na kabelce.

Těch dvacet deka jsem teoreticky ubrat mohla. Mohla jsem nechat doma láhev na vodu a spoléhat jen na jednorázové plastové lahve. Mohla jsem si vzít jen jeden pár bot místo dvou. Mohla jsem cestovat bez foťáku a spolehnout se jen na fotky z mobilu. Mohla jsem si vzít lehčí kufr.

Tohle všechno jsem mohla, ale neudělala to, protože  by mě štvalo, že za sebou zanechávám zbytečný plastový odpad, celou dobu chodím nehygienicky v jedněch botách, fotky stojí za prd a vezu s sebou poloprázdný kufr.

Tímto experimentem se mi ukázalo, že hranice toho, kdy má člověk při cestování věcí "tak akorát málo" a "moc málo", je v mém případě zhruba těch sedm kilo. Nemám problém se sbalit do osmi kilogramů, ale jakmile se mám dostat k sedmi, musela bych oželet nejednu základní věc.

Jak to máte vy? Dokážete se sbalit do sedmi kilo? Jaké finty používáte? Napište mi do komentářů nebo na Facebook!

Komentáře

Oblíbené články