Metoda 10 x 10 - shrnutí

Loni jsem se rozhodla s balením kufru trochu experimentovat. Impulsem byl nákup "nového" kufru (uvozovky proto, že jako velká část mých nákupů byl i tento kufr z druhé ruky). Po kufru Rimowa jsem dlouho toužila, a i když jsem pokukovala po jiných a levnějších modelech, pořád mě to přitahovalo zpět k Rimově. Na tom jednoduchém designu s drážkami něco je! Když se mi pak naskytla příležitost koupit ho vskutku za hubičku na eBayi, neváhala jsem ani vteřinu.

Ale pak přišly pochyby. Můj nový kufr je spíš kufřík. Malý. Něco jako velká aktovka. Neunáhlila jsem se? Budu schopná se do tak malého zavazadla sbalit na delší dobu než víkend?

Pak jsem narazila na internetu na článek o capsule wardrobe, kapslovém šatníku, sestaveném podle systému 10 x 10. Metoda to je až geniálně jednoduchá: vybraných deset kusů oblečení by se mělo dát kombinovat tak, aby s nimi člověk vystačil deset dnů. Jsou daná základní pravidla: jedna svrchní vrstva, čtyři topy, dvě sukně nebo kalhoty, jedny šaty a dvoje boty (prádlo, plavky ani doplňky se nezapočítávají).

Rozhodla jsem se, že tuto metodu vyzkouším. Deset kusů oblečení a obuvi se do minikufříku vejde určitě, a já alespoň uvidím, jestli je tento způsob balení zavazadla výhra, nebo jen k vzteku. Absolvovala jsem celkem čtyři cesty, které trvaly od prodlouženého víkendu pro "prodloužený týden".

A výsledek?

Horní řada: prodloužený víkend v Nice, týden v San Francisku.
Dolní řada: týden v Austrálii, týdenní pracovní cesta do Frankfurtu.

Jestli si chcete výrazně ulehčit život, balte si zavazadlo podle metody 10 x 10.

Pro mě osobně je naprosto ideální. Není třeba si lámat hlavu, kolik čeho si mám s sebou vzít. Čísla jsou daná: 1 svršek, 4 topy, 2 sukně nebo kalhoty, jedny šaty a dvoje boty. Samozřejmě je tady i prostor pro improvizaci: jak je vidět na koláži nahoře, šaty jsem často nahradila tričkem nebo tričky navíc. Stejně tak nikde není psáno, jak mají vypadat například "topy" - může to být cokoli od tílka po košili.

Při plánování se mi osvědčilo začít od jednoho "hlavního" kusu oblečení. V  mém případě to byly většinou kalhoty nebo sukně, ke kterým jsem doplňovala další oblečení. Někdy se středem stalo paradoxně oblečení, které mám odložené na metodu "kufřík likvidátor" - většinou starší kousky, které z nějakého důvodu už nechci dál nosit, ale nemám problém si je ještě párkrát vzít na sebe a na konci pobytu vyhodit (čímž se mi uvolní prostor v kufru na suvenýry).

Velkým pomocníkem mi je při plánování aplikace, do které mám nahraný prakticky celý šatník. Není nic snazšího, než si v ní vytvořit koláž oblečení, které si chci zabalit - na první pohled vidím, jestli vše spolu ladí stylově i barevně. Samotné balení je pak záležitostí na maximálně půl hodiny, kdy oblečení jen sroluji a narovnám do kufru.

Tuto metodu jde lehce použít na šatník, který potřebujete na víkend i na týden. Pro mě byl jediný rozdíl v tom, že u víkendové cesty jsem do oněch deseti kusů započítala i oblečení na cestu, zatímco u delší cesty bylo oblečení na cestu zvlášť.

Potvrdilo se mi, že lze vystačit týden s pár kusy oblečení bez nutnosti praní. Vše se mi podařilo sbalit bez problémů do malého kufru. Ani jednou jsem nemusela k odbavovací přepážce - což považuji za obrovské vítězství především v případě cesty do Austrálie, kdy jsem se musela s příručním zavazadlem vejít do sedmi kilo a nesměla jsem mít personal item (osobní věci typu pas a mobil jsem nakonec propašovala v malé kabelce a připadala si jako rebel). Díky metodě "kufřík likvidátor" jsem kufr neodbavovala ani cestou z Austrálie - a to jsem vezla mezi suvenýry tři krabice čaje a lampičku ve tvaru koaly!

Zkusili jste se už sbalit podle metody 10 x 10? Nebo máte nějakou svoji vlastní osvědčenou metodu? Dejte mi vědět v komentářích!