Tip na cestu: Slovácký rok v Kyjově

Dokud jsem nepotkala svého muže, věděla jsem, že existuje folklorní festival ve Strážnici a zaregistrovala jsem jízdu králů ve Vlčnově, ale jinak bylo moje povědomí o Slovácku nula nula nic.

Jenže můj muž pochází z Kyjova, a i když je jeho vztah k folkoru - jak to jen říct kulantně - vlažný, dozvěděla jsem se díky němu, že se v Kyjově koná každé čtyři roky ohromný festival zvaný Slovácký rok. Schválně volím slovo "ohromný" - je totiž nejen obrovský (na tři tisíce vystupujících a kolem dvaceti tisíc návštěvníků), ale i vizuálně dechberoucí. Přehlídka krojů z dolního Slovácka je naprostá pastva pro oči, a pokud rádi fotíte, budete ve svém živlu.

Jestli jste na tom jako já a o festivalu slyšíte poprvé v životě, vězte, že 20. Slovácký rok se koná 15.-18. srpna 2019. Doporučuji návštěvu na všechny tři dny, protože každý den má jiný hlavní tahák: ať je to páteční stavění máje jen za pomoci lidské síly, sobotní průvod nebo nedělní jízda králů. Do toho vystoupení lidových souborů a dechových hudeb, jarmark, ochutnávka krajových specialit a samozřejmě víno. Spousta vína.

Následující výběr fotek je z roku 2011. Možná si všimnete, že na fotkách prakticky chybí portréty. Ne že bych byla tak marná a žádné neměla. Příležitostí k vyfocení okrojovaných slečen a mladých mužů je nespočet, dokonce vám na požádání ochotně zapózují. Jen je v dnešní době poněkud obtížné zveřejnit fotky s obličejem bez souhlasu foceného. Proto zůstanou ukryté v mém archivu a třeba je jednou budu moct vytáhnout a všichni si zavzpomínáme, jak jsme byli tenkrát krásní a mladí...

Na úvod kroje, kroje a zase kroje. Až vás z nich budou oči přecházet.

Jídlo a pití. Ta slaměná věc v ruce se jmenuje sotůrek a nosí se v ní víno a slivovice.

V sobotu se koná na náměstí v Kyjově jarmark lidových řemesel. Můžete tam koupit všelico - od drobných dárků po součásti krojů. Atmosféra Slováckého roku je tak pohlcující, že jsem si před čtyřmi roky koupila na trhu turecký šátek, takzvaný "turečák". Je součástí ženského kroje, nosí se složitě naaranžovaný a vypadá úchvatně. Takže teď jsem majitelkou turečáku, ale úplně přesně nevím, co s ním. Je totiž obrovský! Mohl by to být v klidu ubrus na stůl. Vůbec nechápu, jak to ty ženy mohou nosit na hlavě, a vůbec, jak dlouho trvá to na tu hlavu našpendlit. Kroje nejsou žádná sranda, přátelé.

Nicméně největší hit jarmarku během obou ročníků, kterých jsem se zúčastnila, byl stánek těchto tetiček, které prodávaly... chleba s máslem! Máslo stloukaly přímo na místě a chleby nestíhaly ani mazat. Lidi by jim ruce utrhali.

Stranou hlavního jarmarku na náměstí je drobný "food festival" krajových specialit. Jen díky tomu, že jsem byla jako čtvrtodenní zimnice a otravovala, že tam musíme být při otevření, jsme mohli ochutnat všechno.  Do hodiny to bylo fuč. Takže moje rada zní: kdo zaváhá, nejí!

Hit sobotního odpoledne je takzvaný průvod. Prochází středem města a končí na náměstí a účastní se ho obce dolního Slovácka. Je to jako na olympiádě: pěkně v abecedním pořadí, každou delegaci v krojích uvádí cedule s názvem obce a celý průvod uzavírá hostitelský Kyjov. V průvodu se jde po svých, někdo jede na voze a někoho vezou rodiče.

Hlavním bodem v neděli je jízda králů ze Skoronic. Mimo region asi není tak známá jako ta vlčnovská, princip je ale stejný - vyvolávači získají souhlas starosty s jízdou, následně přijíždí král - chlapec převlečený v ženském kroji s růží v ústech, doprovázejí ho pobočníci, výběrčí a děkovníci. Jízda pokračuje z náměstí do ulic města, cestou se získávají různé dary, povětšinou tekutého druhu.

 

Nejen koně z jízdy králů jsou náležitě vystrojení!

Kdybyste se chtěli podívat do Kyjova na folklor, ale v srpnu vám to nevyjde, zkuste to třeba v listopadu na Martinské hody. Sice neuvidíte takovou plejádu krojů jako během Slováckého roku, ale zase můžete ochutnat svatomartinské víno!