Jak si zabalit příruční kufr do Belfastu
Kam jedu? Do Belfastu - tedy do města, do kterého si ale není třeba brát nějak přehnaně stylovou garderobu. Neformální volnočasové oblečení bude správná volba. Odjíždím ale přímo z práce, proto potřebuji i něco vhodného do kanceláře v pátek.
Na jak dlouho jedu? Jen na víkend. Proto nebude problém si při návratu sbalit vše včetně případných suvenýrů do jednoho kusu příručního zavazadla podle pravidel Easyjetu.
Co tam budu dělat? Kromě prohlídky města je v plánu i celodenní výlet do přírody a koncert U2. Nutností budou tedy pohodlné boty a vrstvy a něco víc chic na večer.
Jaké bude počasí? Převážně slunečno s teplotami do 8°C. Nesmím zapomenout šálu a rukavice!
Můj šatník se nakonec hodně podobal tomu, co jsem si zabalila do Kodaně. Vrstvy merina a kašmíru, zateplená bunda a kotníkové boty.
Co bych udělala příště jinak? Pro mě zcela netypicky jsem strávila dvě noci v (celkem luxusním) hotelu a nenapadlo mě prostudovat si předem jejich webové stránky. Proto mě polil pot, když jsem se v informacích pro hosty dočetla, že v hotelu platí dresscode "smart casual". Zachránily mě tmavé kalhoty od Vivienne Westwood (naprosto geniální, můžu si je vzít do práce i na rockový koncert) a tmavomodrý kašmírový svetr. Poučení: Vždycky se vyplatí přibalit něco "lepšího" a být oblečený formálněji, než je třeba, než riskovat podobné prekérky.
Kromě tohoto drobného přešlapu se mi podařilo zvolit oblečení, které nekřičelo "Jsem turista!", ba naopak mi pomohlo splynout s prostředím. Jak se to pozná? Když mě někdo zastaví na ulici a zeptá se na cestu!
Musím se přiznat, toto je moje oblíbená kratochvíle při cestách do ciziny. Vždycky si říkám, jestli vypadám jako místní a jestli mě za něj bude někdo považovat. Zatím mi to vyšlo pokaždé (kromě Japonska, ale to je snad pochopitelné), a to i v situaci, kdy jsem měla v ruce fotoaparát a dalo se předpokládat, že nebudu vědět, kde je kdejaká obskurní ulička nebo obchod.
V Belfastu to šlo celkem rychle, sotva tři hodiny od chvíle, kdy jsem vyšla z hotelu, a jelikož ona žena, která se mě ptala na cestu do Zary, byla podle přízvuku Irka, získávám body navíc!
Na jak dlouho jedu? Jen na víkend. Proto nebude problém si při návratu sbalit vše včetně případných suvenýrů do jednoho kusu příručního zavazadla podle pravidel Easyjetu.
Co tam budu dělat? Kromě prohlídky města je v plánu i celodenní výlet do přírody a koncert U2. Nutností budou tedy pohodlné boty a vrstvy a něco víc chic na večer.
Jaké bude počasí? Převážně slunečno s teplotami do 8°C. Nesmím zapomenout šálu a rukavice!
Můj šatník se nakonec hodně podobal tomu, co jsem si zabalila do Kodaně. Vrstvy merina a kašmíru, zateplená bunda a kotníkové boty.
 |
| Koláž: aplikace SmartCloset. |
Kromě tohoto drobného přešlapu se mi podařilo zvolit oblečení, které nekřičelo "Jsem turista!", ba naopak mi pomohlo splynout s prostředím. Jak se to pozná? Když mě někdo zastaví na ulici a zeptá se na cestu!
Musím se přiznat, toto je moje oblíbená kratochvíle při cestách do ciziny. Vždycky si říkám, jestli vypadám jako místní a jestli mě za něj bude někdo považovat. Zatím mi to vyšlo pokaždé (kromě Japonska, ale to je snad pochopitelné), a to i v situaci, kdy jsem měla v ruce fotoaparát a dalo se předpokládat, že nebudu vědět, kde je kdejaká obskurní ulička nebo obchod.
V Belfastu to šlo celkem rychle, sotva tři hodiny od chvíle, kdy jsem vyšla z hotelu, a jelikož ona žena, která se mě ptala na cestu do Zary, byla podle přízvuku Irka, získávám body navíc!
Komentáře
Okomentovat