Suvenýry a jak na ně
Kupování suvenýrů je pro mě jedním z nejvíce stresujících
aspektů cestování. Všechny ty hardcore turistické obchody s tunami triček
s obřími nápisy, hrnečky, otvíráky na lahve a magnety na ledničku ve mně
vyvolávají úzkostné stavy. Zároveň si chci ale přivézt něco na památku a chci i
pár drobností pro své nejbližší. Jak z toho ven?
1.
Informujte
se dopředu. Zadejte do vyhledávače frázi typu „cool souvenirs in …“ a
ponořte se do tipů od místních i turistů. Občas stojí za to podívat se rovnou
na obrázky a filtrovat informace podle nich. Tato metoda je k nezaplacení,
pokud máte v destinaci jen omezené množství času a nemůžete se spoléhat na
to, že vám někde něco padne do oka.
2.
Nejlepší
suvenýry jsou ty, které se dají sníst. Zamiřte do supermarketu a to by
bylo, abyste v regálu se sladkostmi nenašli něco zajímavého, co se u nás
nedá koupit. Stejně tak potěší čerstvě upražená zrnková káva z hipsterské kavárny
nebo třeba med od včel chovaných na střechách výškových budov (jen pozor, pokud
se přepravujete letecky – med je považovaný za tekutinu, a zavazadlo budete
muset proto nechat na letišti odbavit).
3.
Kupujte věci
každodenní potřeby. Nedávno jsem si uvědomila, že skoro z každé cesty
přivezu utěrku na nádobí (a pak ji i používám). Dají se najít i takové, které
mají zajímavý či legrační potisk, a co je důležité – utěrky jsou kompaktní,
vejdou se v kufru do mezer mezi oblečením nebo se dají srolovat do rohu,
případně se do nich dají zabalit křehčí suvenýry.
4.
Inspirujte
se svými koníčky. Vaříte rádi? Kupte si na památku kuchařku místní kuchyně
nebo se porozhlédněte v domácích potřebách. Já jsem si takhle přivezla z New
Yorku vykrajovátka na cukroví a sadu nerezových odměrek (vždycky mě štvaly americké
recepty s těmi svými cups a half cups – teď můžu krásně odměřovat a
vzpomenout si přitom na dovolenou). Stejně tak amatérské švadlenky se mohou
kochat v obchodech s látkami a po návratu domů si ze „suvenýru“ ušít něco pěkného na sebe.
5.
Oblečení.
Nehovořím teď o cílených nájezdech na americké outlety, ale spíše něco ve stylu
popelkovského „přines mi to, co tě jako první cvrnkne
do nosu“. Pravda, občas je tomu třeba pomoci, třeba když se dojdete ochladit do
obchodního domu… Touto metodou se mi do šatníku dostalo několik zajímavých
kousků, které nosím moc ráda a zároveň mi připomínají místo, kde jsem si je
koupila.
Komentáře
Okomentovat