Jak si zabalit do příručního kufru do New Yorku
Nejlepší cestovní kancelář na světě se jmenuje U2. Od památného koncertu v roce 1997 v Praze na Strahově se totiž tato skupina našemu regionu úspěšně vyhýbá, a pokud ji chce člověk slyšet naživo, musí zkrátka cestovat. Běžná volba bývá geograficky nejbližší Berlín nebo některé z měst, kam se dá dostat bez přestupu a lacino letecky. U letošního turné jsem se rozhodla jít na volbu koncertních měst tak trochu od lesa: pojedu tam, kde jsem ještě nebyla nebo kam se chci podívat. Třeba jako do Madison Square Garden v New Yorku.
Čekal mě tedy týden v New Yorku na konci června. Předpověď slibovala horké počasí, což znamenalo, že doma mohu klidně nechat bundu či džíny a naopak si přibalím plavky. V ubytování byla možnost praní a v sousední budově byla navíc čistírna.
Obsah kufru vypadal zhruba nějak takto:
Oblečení do letadla. Teplý kašmírový svetr cestou do Newarku se hodil, protože klimatizace chladila opravdu vydatně. A díky mému památečnímu tričku z koncertu v NYC se se mnou při návratu do Prahy dala do řeči dvojice Američanů, kteří byli den předtím také na koncertě U2 v Newarku a letěli do Prahy na Pearl Jam...
Shrnuto: i když jsem cestovala na týden jen s příručním zavazadlem, měla jsem oblečení dostatek a nic mi nechybělo, přestože jsem kromě "turistického" programu měla naplánované i tři koncerty a výlet k moři. Možnost praní jsem nakonec ani nevyužila. Metodou "kufřík likvidátor" jsem vyhodila staré tričko na spaní, (nevyužité) ponožky a černou halenku (za kterou jsem si koupila bronzovou náhradu). Navíc zcela překvapivě jsem byla schopná všechny suvenýry a přikoupené oblečení zabalit do jednoho kufru a i domů jsem cestovala nalehko. Tudíž skládací taška (viz foto dole) zůstala tentokrát nevyužitá.
Poznámka: jen tak ze zvědavosti jsem spočítala, že devět věcí z úvodní koláže jsem si přivezla z předchozích výletů jako suvenýry a další tři z této cesty do New Yorku.
Čekal mě tedy týden v New Yorku na konci června. Předpověď slibovala horké počasí, což znamenalo, že doma mohu klidně nechat bundu či džíny a naopak si přibalím plavky. V ubytování byla možnost praní a v sousední budově byla navíc čistírna.
Obsah kufru vypadal zhruba nějak takto:
Oblečení do letadla. Teplý kašmírový svetr cestou do Newarku se hodil, protože klimatizace chladila opravdu vydatně. A díky mému památečnímu tričku z koncertu v NYC se se mnou při návratu do Prahy dala do řeči dvojice Američanů, kteří byli den předtím také na koncertě U2 v Newarku a letěli do Prahy na Pearl Jam...
Oblečení na tři koncerty U2. Na všechny jsem měla lístky k sezení, tak jsem si mohla dovolit opustit obligátní kombinaci tričko-džíny-tenisky. Ani s kabelkou mě na koncertě běžně nepotkáte, ale protože se při nákupu piva musí každý prokázat dokladem totožnosti s datem narození, přičemž v případě cizinců to je vždy cestovní pas, musela jsem vymyslet, kam s ním. Tím se taky vyřešil problém s absencí kapes na sukni.
V neposlední řadě jsem při balení kufru zažila malé osvícení, když jsem si uvědomila, že není třeba mít kosmetickou taštičku na netekutou kosmetiku a malou kabelku - kosmetika se zkrátka dá do kabelky. Od teď budu cestovat takto, a pokud budu potřebovat malou tašku, budu ji mít vždy po ruce. Heuréka!
Ukázka tři kombinací, možností je ale mnohem víc - stačí se rozhodnout, jestli chci "dress up" nebo "dress down". Upřímně ale - tohle je New York a je úplně jedno, co máte na sobě. Nic neudiví, nic nepohorší.
Poznámka: jen tak ze zvědavosti jsem spočítala, že devět věcí z úvodní koláže jsem si přivezla z předchozích výletů jako suvenýry a další tři z této cesty do New Yorku.
Komentáře
Okomentovat